Za to že jsou
České Budějovice známě široko daleko po celých
Čechách,
musí poděkovat především
Budvaru a Samsonu, dvěma nejpopulárnějším druhům piva z
budějovického
pivovaru.
V 16. století nastal
rozkvět města Českých Budějovic, jež si zajistilo blahobyt prostřednictvím obchodu se solí,
vaření
piva a
královské mincovny.
V
Třicetileté válce zničil požár polovinu všech domů. Roku 1751 se
České Budějovice staly
správním centrem regionu a roku 1785 sídlem biskupa. Od roku 1828 spojovala
první koňská dráha v kontinentální
Evropě České Budějovice s Lincem.
České Budějovice mají krásné
historické jádro. Ještě dnes lze podle šachovnicové uliční sítě
starého města Českých Budějovic poznat, že bylo založeno plánovitě na volném prostranství.
Na místě někdejšího opevnění jsou dnes parky a zelené plochy. Krásné staré domy se dají objevit nejen na ústředním
budějovickém náměstí, ale i v postranních ulicích.
Čtvercové náměstí v Českých Budějovicích je pojmenované po
Přemyslu Otakaru II.
Je to jedno z největších náměstí v Čechách, délka jeho stran je 133m. Zdejší domy s podloubím pocházejí částečně ještě ze
středověku. Střed celého prostranství označuje barokní
Samsonova kašna, dílo
Josefa Dietricha ( 1727).
Na náměstí v
Českých Budějovicích stojí na místě
renesanční budovy barokní radnice se třemi věžemi,
kterou postavil v letech 1727 až 1730
Ital Martinelli.
V Biskupské ulici, jež vede z náměstí
jihozápadním směrem, byla v 18. století postavena rezidence biskupa. Jdeme-li
Radniční ulicí, dostaneme se ke
starým městským pevnostem u
Malše.
Českou ulicí severozápadně od náměstí se dostaneme ke gotickému
kostelu P. Marie neboli
piaristickému kostelu. Chrám patří k nejstarší stavební
památce Českých Budějovic. Dal ho zřídit
roku 1265
Přemysl Otakar II.
Sousední
Solnice z roku 1531 se pozná podle vysokého stupňovitého štítu a malých štěrbinových okenních otvorů.
Kdysi se zde skladovala sůl dovezená z Rakouska. Dnes je zde soukromé motocyklové muzeum.
Asi 200m na sever od
Solnice stojí
Rabštejnská věž ze 14./15. století.
Ulicemi Hroznová a U Černé věže se dojde k
Černé věži, 72m vysoké zvonici,
z jejíhož ochozu je za jasných dnů vidět až na Šumavu a Alpy.
Jihovýchodně od
budějovického hlavního náměstí, v novobarokní budově na
Dukelské třídě,
sídlí
Jihočeské muzeum, které se zaměřuje na
přírodní a kulturní historii jižních Čech.
Zámek Hluboká nad Vltavou, deset kilometrů severně od
Českých Budějovic,
je ikonou zámeckých staveb v ČR.
Zámek trůní na skalnaté vyvýšenině
nad Vltavou.
Návštěva zámku je úchvatným, ale současně také vyčerpávajícím zážitkem, po němž se lze osvěžit při procházce parkem.
Na místě, kde stojí
zámek Hluboká, býval od 13. stol. hrad, který byl později několikrát přestavěn.
Od roku 1661 patřil
Schwarzenbergům. Mezi roku 1840 a 1871 dali bývalý hrad kompletně přestavět a
založili anglický park. Patronem mu byl anglický Windsor. Roku 1939 museli
Schwarzenbergové uprchnout
před gestapem.
Hluboká přešla do vlastnictví státu. V někdejší
zámecké jízdárně, sídlí dnes
rozsáhlá
Alšova galerie. Sbírka, pojmenovaná podle
českého malíře Mikoláše Alše (1852-1913),
obsahuje vzácné obrazy a plastiky z jižních Čech od středověku po současnost.
Dva kilometry jihozápadně od Hluboké stojí na jižním břehu
Munického rybníka
barokní
Lovecký zámek Ohrada, v němž je
Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství.
Na návštěvníky tu čeká i malá zoologická zahrada.
Asi 15km západně od
Českých Budějovic na severním okraji
chráněné krajinné oblasti Blanský les
se kolem protáhlé návsi zachovala jedinečná
ukázka jihočeské venkovské architektury z poloviny 19. století, která
byla roku 1998 zapsána do seznamu
světového kulturního dědictví UNESCO.
Zhruba 25km severozápadně od Budějovic u hlavní silnice na
Prachatice, se za stromy a živými ploty ukrývá malý
renesanční
zámek Kratochvíle, který lze doporučit kvůli výstavě věnované českému loutkovému a kreslenému filmu.
Stavba byla vybudována roku 1583 pro
Viléma z Rožmberka.