Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté
Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské
hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé
město Jihlava.
Na konci 12. století je na návrší nad
řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s
kostelíkem sv.
Jana Křtitele. V
Jihlavě byly téměř současně stavěny tři hlavní církevní stavby farní
kostel sv.
Jakuba a
klášterní komplexy minoritů a dominikánů.
Jihlavské město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena
většina domů, ve městě
Jihlava zbyla pouhá osmina obyvatel. Trvalo více než sto let, než byly zahlazeny všechny
škody a
Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje. Nejvýznamnější barokní stavbou
v
Jihlavě je jezuitský
kostel sv. Ignáce.
Náměstí v Jihlavě patří svou rozlohou k největším
historickým náměstím u nás. Na
Jihlavském náměstí se nachází
Morový sloup, byl postaven v roce 1690 jako poděkování
za ochranu před morovou epidemií. Na jeho místě stávalo ve středověku popraviště, později pranýř. V jeho blízkosti je umístěna
pamětní deska Evžena Plocka. Na místě středověkých dřevěných kašen byly v roce 1797 na
Jihlavském náměstí postaveny dvě
kašny kamenné.
Za pozornost stojí také
Jihlavská radnice, která prošla pestrým a složitým stavebním vývojem.
Jednou z nejvýznamnějších
historických událostí, která se ve zdech
Jihlavské radnice odehrála,
byla jednání o tzv.
basilejská kompaktáta v létě 1436.
Pamětní deska na průčelí, odhalená v
roce 1991, připomíná jejich slavnostní vyhlášení.
Jihlavské podzemí je významnou
historickou stavební památkou města Jihlavy. Chodby jsou
raženy ve skále v několika podlažích. Sklepní prostory, nacházející se 2 - 4 m pod povrchem tvoří první podzemní podlaží,
z něhož lze sestoupit do podlaží druhého, do hloubky 4 - 6 m. O tom, proč vlastně
jihlavské podzemí vzniklo,
kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že podzemní chodby jsou zbytky starých
dolů na stříbro.
Jiní tvrdili, že podzemní chodby byly raženy pro vojenské účely. Současní historikové se domnívají, že podzemní chodby vděčí za svůj
vznik hospodářským důvodům.