Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách na západní straně Krkonoš po obou stranách česko-polské hranice. Na severu Jizerských hor stéká ještě nezkrocená voda do údolí a vytváří přitom pozoruhodné vodopády. Od 70. let 19. století vzniklo na kopcích mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou celkem 26 rozhleden v poměru k malé ploše evropský rekord. Horká vesnice Bedřichov položená ve výšce 680m asi sedm kilometrů severovýchodně od Liberce. Je zde také jedno z celkem osmi nástupních míst do krásné jizerské běžecké stopy, jejíž celková délka je 115km a která je jednou z nejvyhledávanějších běžeckých tratí v Česku. Po dalších dvou kilometrech severovýchodním směrem od Jizerských hor dojdeme do obce Nová Louka. Kolem roku 1620 zde dal Albrecht z Valdštejna kácet stromy na výstavbu libereckého Nového Města. Později zde vznikla sklářská huť, v níž se vyrábělo až do roku 1817. Manufaktura zchátrala, ale někdejší panský dům byl na příkaz hraběte Clam-Gallae v r. 1844 přestavěn na lovecký zámeček. Dnes je to jediný podstávkový zámek na světě. Z Nové Louky vede cesta do dva kilometry vzdálené bývalé sklářské vesnice Kristiánov. Už jen několik budov a hřbitov tu jsou coby někdejší svědkové německého osídlení. V Liščí boudě je zřízený Památník sklářů Jizerských hor. Před roubeným domem stojí prastarý jizerský smrk, vedle něho bublá osvěžující pramen - nejlepší voda v Jizerských horách. Od parkoviště u chaty Smědava leží Jizera vysoká 1122m. Korunou tohoto druhého nejvyššího vrcholu Jizerských hor je skupina žulových skal, která slouží jako přírodní vyhlídková terasa. Jizerka leží na rozlehlé náhorní plošině a je nejvýše položenou vesnicí v tomto pohoří. Založili ji ve středověku. V 16. stol. sem přicházeli dobrodruzi z celé Evropy hledat zlato. Především v Safírovém potůčku našli zlaté plátky, červené rubíny, modré safíry a černé iseriny. Dnes žije v Jizerce jen šest stálých obyvatel, ale najdeme zde několik hostinců a ubytoven.
Nad domy Jizerky se tyčí Bukovec, vysoký 1 005m, který je třetí nejvyšší vulkanickou horou v zemi. Kvůli vzácné flóře dostal přízvisko Zahrada Jizerských hor. Město Frýdlant s krásným náměstím leží na severozápadní straně Jizerských hor v bezprostřední blízkosti hranic. Toto město v Jizerských horách se stalo známým díky knížeti z Frýdlantu, Albrechtovi z Valdštejna. Na čedičové skále vysoko nad Smědou se nad městem vypíná zámek a hrad. Hrad s 60m vysokou věží, které se říká Indica, pochází ze 13. století, renesanční zámek pod ním přistavěla v 16. stol. rodina Redernů. Později si hrad přivlastnil Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti přešel zámek na hraběcí rodinu Gallasů. Hlavní fasádu a věž zdobí velkoplošná sgrafita. Mimořádnou pozornost si zaslouží Valdštejnův portrét. Dílo, které namaloval v roce 1626 neznámý umělec. Také Valdštejnův oblíbený kůň je tu zobrazen v životní velikosti. Obrazová galerie se pyšní barokními díly Petra Brandla, V. V. Reinera a Karla Škréty.
V radnici z roku 1897 sídlí Městské muzeum. Na jižní frontě náměstí si vytvořila trvalý pomník někdejší majitelka města hraběnka Kateřina z Redernů, mstivá a hašteřivá žena.
Návštěva gotického kostela, který byl v 15./16. stol. přestavěn, se vyplatí především kvůli kapli s hrobkou rodiny Redernů s krásnými renesančními náhrobky. Bronzové plastiky zemřelých vytvořil Nizozemec Chr. G. Heinrich v r. 1610. V okolí Jizerských hor v Hejnici vzdálené deset kilometrů jihovýchodně od Frýdlantu stojí barokní poutní kostel. Díky krásné poloze pod Ořešníkem má toto místo pověst českého Mariazell. Kostel postavil roku 1729 Tomáš Hafenecker a vejde se do něho téměř 7 000 věřících.
V Malých lázních severovýchodně od Hejnice stojí ještě dva rokokové pavilony s prameny. Do restaurace Obří sud nad obcí přicházejí výletníci zdaleka a kochají se pohledem na Jizerské hory.

• Jizerské hory
• Lyžování
• Stránky hor
• Turistika a tipy na výlet