Krkonoše jsou nejvyšším horským pásmem mezi Alpami a skandinávskými horskými řetězy. Pohoří se rozprostírá v délce přes 300km od Lužických hor na severozápad až po Moravskou bránu na jihovýchod. Po hlavním hřebenu Krkonoš probíhá hranice mezi Čechami a Polskem. Nejvíce navštěvovanými rekreačními středisky v Krkonoších jsou Harrachov, Špindlerův Mlýn a Rokytnice nad Jizerou. V roce 1992 označilo UNESCO české Krkonoše spolu s jejich slezskou částí za biosférickou rezervaci. Území českého Krkonošského národního parku se rozkládá na téměř 40 000 hektarech. V Krkonoších panuje extrémně drsné klima. Rostliny ze severní tundry a z Alp - například borůvka bažinná, nebo horská jezera a ledovcové kotle připomínají, že tato krajina se utvářela v době ledové. Městečko Harrachov má líbeznou polohu v údolí Mumlavy a je západním střediskem zimních sportů v Krkonoších. Najdeme zde i skokanské můstky, první byl postaven již v roce 1920. V roce 1712 vybudoval hrabě Harrach sklářskou huť, proto je Harrachov známý svými skleněnými výrobky. V bývalém domě majitele huti v Harrachově - Novém Světě je dnes umístěno Muzeum skla. Z harrachovského Anenského údolí se vznáší sedačková lanovka až na vrchol Čertovy hory (1020m). Na jejím severním svahu je vidět dominanta města - mamutí skokanský můstek, na němž se konalo mistrovství v letech na lyžích.
Osmimetrový Mumlavský vodopád je největším vodopádem na české straně Krkonoš. Cestou se jde kolem hornického muzea, jehož 1 000m dlouhou přístupovou štolu lze navštívit a seznámit se s prací v rudném dole. Vedle Harrachova je Rokytnice nad Jizerou druhým největším rekreačním centrem v západní části Krkonoš. Městečko má malebnou polohu v údolí Huťského potoka, pět kilometrů jižně od Harrachova. Na svazích Lysé hory jsou většinou ideální podmínky pro sjezdaře ve Skicentru Horní domky. Vrchlabí leží na úpatí Krkonoš po obou březích Labe a je hojně navštěvovaným rekreačním místem. Ve třech krásných domech s podloubím blízko novogotického kostela sv. Vavřince dnes sídlí informační a výstavní centrum Národního parku a Krkonošské muzeum se skleněnými výrobky a s typickým regionálním lidovým uměním. V bývalém augustiniánském klášteře v Husově ulici sídlí přírodovědné oddělení muzea s diaprojekcí a videoprojekcí Kámen a život. Renesanční Vrchlabský zámek postavil v letech 1546 až 1548 Kryštof Gendorf. K jeho vlastníkům patřil i Albrecht z Valdštejna.
Benecko leží pět kilometrů severozápadně od Vrchlabí a je označováno za nejslunnější rekreační místo v Krkonoších. Z rozhledny na Předním Žalém (1018m) je nádherný celkový pohled na jižní stranu Krkonoš. Městečko Jilemnice leží sedm km jihozápadně od Vrchlabí. Nachází se zde Krkonošské muzeum a bývalý zámek rodiny Harrachů. Dvě rozměrné malby na vstupním schodišti představují historické obrazy Labského vodopádu a vrchu Kotel. Atrakcí je mechanický betlém s více než 100 pohyblivými figurami. Na tomto díle, dokončeném roku 1913, pracoval školní ředitel Metelka téměř 30 let. V roce 1895 jako druhý v Čechách byl založen Český krkonošský spolek SKI Jilemnice. V empírové radnici ( r. 1838) je vystavena velká plastická historická mapa Krkonoš. Špindlerův Mlýn leží šestnáct km severně od Vrchlabí v údolí horního Labe a je v létě i v zimě nejnavštěvovanějším rekreačním místem v Krkonoších. Kolébka Špindlerova Mlýna je východně od centra, ve Svatém Petru. V 15. století se zde těžila stříbrná a měděná ruda. Ze Svatého Petra jede sedačková lanovka na 1 195m vysokou Přední Planinu.
Sedačkovou lanovkou se vyjede pohodlně na Medvědín (1235m). Pod Zlatým návrším se jde na Vrbatovu boudu. Za suchého a klidného počasí lze doporučit Bucharovu cestu, po strmém svahu k Labskému dolu až k Labské boudě, v jejíž blízkosti je Labský vodopád.
Ze Svatého Petra se jde přes Dlouhý důl stále dopředu až na Výrovku. Tato chata byla kdysi pozorovací stanicí rakouských celníků. Obrovské údolí, vytvořené ledovcem, se jmenuje Obří důl. Kaplička v Obřím dole připomíná 30. července 1897, kdy lavina bahna pohřbila devět obyvatel. Po serpentinách se dojde nahoru k panoramatickému znázornění vrcholků hor. Výstup na Sněžku trvá po strmější klikaté cestě nebo delší, ale pohodlné Jubilejní cestě cca 45min.
Sněžka vysoká 1602m, je nejen nejvyšší hora v Krkonoších, ale současně nejvyšší vrchol v zemi. Od doby, kdy hrabě Schaffgotsch dal roku 1655 postavit kapli sv. Vavřince byla Sněžka také významným poutním místem. Zdejší klima s průměrnou roční teplotou 0,1° C je podobně drsné jako na Islandu. Janské Lázně leží na jižním svahu Černé hory, zhruba patnáct kilometrů východně od Vrchlabí. Lázeňský provoz byl zahájen v roce 1677. Od roku 1935 se zde úspěšně léčí dětská obrna. K ozdravným procedurám se využívá 30 radioaktivních pramenů. Vedle secesní kolonády ( r. 1893) stojí kamenná socha Krakonoše z hořické odborné školy.
U centrálního parkoviště na západním okraji města je dolní stanice kabinové lanovky na Černou horu. Na vrcholu stojí dvě chaty, Sokolská bouda a Černá bouda, a televizní věž. Mezi roku 1928 a 1980 zde byla v provozu nejstarší česká kabinová lanovka.

• Turistické stránky Krkonoš
• Stránky města Jilemnice
• Turistika Špindlerův Mlýn
• Stránky města Rokytnice
• Krkonoše - turistika, tipy na výlet
• Stránky Harrachova
• Regionální jízdní řády