Mariánské Lázně leží v západních Čechách. Mariánské Lázně dostaly jméno podle pramene, u něhož lázeňští hosté umístili obraz P. Marie.
Návštěvní kniha v Mariánských Lázních se může pochlubit slavnými jmény. Opakovaně zde pobýval anglický král Eduard VII., Maxim Gorkij, Friedrich Nietzsche a Sigmund Freud. Mnichové ze sousedního kláštera Teplá sice využívali prameny Mariánských Lázní už od středověku, avšak teprve kolem roku 1800 se etablovalo cosi jako skromný lázeňský provoz. Impuls tomuto vývoji dal klášterní a pozdější lázeňský lékař. Josef Nehr, který nechal prostřednictvím zahradního architekta a pozdějšího starosty Václava Skalníka přeměnit bažiny na park a postavit první lázeňské domy. Údolím v Mariánských Lázní probíhá Hlavní třída, která vede starým centrem města od severu k jihu. Na západní straně ji zajišťují nádherné budovy hotelů, jejichž bohatě dekorované fasády z období pozdního historismu září svěží žluto-bílou barvou.
Po druhé straně Hlavní třídy se rozkládají Skalníkovy sady.
Na severu Mariánských Lázní ústí Hlavní třída na Mírové náměstí, kterému dominuje fasáda hotelu Pacifik. Nejoblíbenějším místem setkávání v Mariánských Lázních je 120m dlouhá Nová kolonáda na návrší nad Skalníkovými sady. Za svou lehkost a eleganci vděčí stavba, dokončená roku 1889, filigránské litinové konstrukci.
V přízemí kolonády, jejíž strop zdobí vzdušné malby, panuje už ráno čilý ruch, protože si zde lázeňští hosté nabírají svou první dávku pramenité vody. Hlavní pramen v Mariánských Lázních, Křížový pramen, vyvěrá pod klasicistním pavilonem, přistavěným na severním konci Nové kolonády.
Na jižním konci lázeňské promenády stojí klasicistní, zářivě bílý pavilon Karolínina pramene.
V Mariánských Lázních od kolonády vpravo vidíme Kasino, jež bylo postaveno v r. 1901 jako lázeňský dům. Dále můžeme spatřit bělostně zářící Nové lázně, směs novorenesančního a novobarokního slohu, v nichž se od jejich vysvěcení v roce 1896 provádějí léčebné procedury. Kolem krásného kostela Nanebevzetí Panny Marie, centrální stavby v novobyzantském stylu, dojdeme nahoru na Goethovo náměstí.
V bývalém hostinci U Zlatého hroznu, nejstarší budova Mariánských Lázní, postavená roku 1818, bydlel roku 1823 Goethe. Starý pán se zamiloval do 19leté Ulriky von Levetzow, o její ruku se však ucházel marně. Dnes využívá Goethův dům městské muzeum, které seznamuje s historií Mariánských Lázní. V okolí Mariánských Lázní lze také využít možnost koupání ve tmavě hnědém jezeře Kladská.
Blízko Mariánských Lázní leží Lázně Kynžvart, čtyři kilometry jihozápadně od Kladské. To že byly kdysi lázněmi, se pozná už jen podle krásných starých lázeňských domů v horní zalesněné části obce, dnes vyžívaných jako dětské ozdravovny. Většina návštěvníků sem přichází jen kvůli zámku, který stojí v údolí vzdáleném od obce dva kilometry. Stavba ve tvaru podkovy, vznikla v l. 1833 až 1839 jako sídlo rakouského státního kancléře knížete von Metternicha. Klenotem zámku je knihovna, je v ní kolem 25 000 svazků. Kdo byl ohromen počtem knih v Kynžvartu, měl by rozhodně poctít návštěvou také klášter Teplá. Premonstrátské opatství leží jihovýchodně mimo stejnojmenné město v mírně kopcovité luční krajině, dvanáct kilometrů východně od Mariánských Lázní. Klášter založený roku 1193 je od roku 1990 opět majetkem úřadu. V budově konventu, který postavil v mezidobí 1685 a 1721 Kryštof Dientzenhofer, je umístěna slavná knihovna. Je v ní kolem 100 000 svazků, ke klenotům mezi nimi patří modlitební kniha vydaná v 9. století v Řezně.
Severovýchodně od Mariánských lázní leží Bečov nad Teplou a je známé svým chovem pstruhů. Krajina kolem Bečova byla už roku 1974 prohlášena za chráněnou krajinou oblast.

• Stránky města Mariánské Lázně
• Léčebné lázně Mariánské Lázně
• Doprava - MHD
• Volný čas, tipy na výlet, kultura a sport