Mariánské Lázně leží v západních Čechách.
Mariánské Lázně dostaly jméno podle
pramene, u něhož lázeňští hosté umístili obraz P. Marie.
Návštěvní kniha v
Mariánských Lázních se může pochlubit slavnými jmény. Opakovaně zde pobýval
anglický král Eduard VII., Maxim Gorkij, Friedrich Nietzsche a Sigmund Freud.
Mnichové ze sousedního
kláštera Teplá sice využívali
prameny Mariánských Lázní
už od středověku, avšak teprve kolem roku 1800 se etablovalo cosi jako skromný
lázeňský provoz. Impuls tomuto
vývoji dal klášterní a pozdější lázeňský lékař.
Josef Nehr, který nechal prostřednictvím zahradního architekta a
pozdějšího starosty
Václava Skalníka přeměnit bažiny na park a postavit první
lázeňské domy.
Údolím v Mariánských Lázní probíhá
Hlavní třída, která vede starým
centrem města
od severu k jihu. Na západní straně ji zajišťují nádherné budovy
hotelů, jejichž bohatě dekorované fasády z období
pozdního historismu září svěží žluto-bílou barvou.
Po druhé straně
Hlavní třídy se rozkládají
Skalníkovy sady.
Na severu
Mariánských Lázní ústí
Hlavní třída na
Mírové náměstí,
kterému dominuje fasáda
hotelu Pacifik.
Nejoblíbenějším místem
setkávání v Mariánských Lázních je 120m dlouhá
Nová kolonáda na návrší nad
Skalníkovými sady. Za svou lehkost a eleganci vděčí stavba, dokončená roku 1889, filigránské litinové konstrukci.
V přízemí
kolonády, jejíž strop zdobí vzdušné malby, panuje už ráno čilý ruch, protože si zde lázeňští hosté
nabírají svou první dávku
pramenité vody.
Hlavní pramen v Mariánských Lázních, Křížový pramen,
vyvěrá pod klasicistním pavilonem, přistavěným na severním konci
Nové kolonády.
Na jižním konci
lázeňské promenády stojí klasicistní, zářivě bílý
pavilon Karolínina pramene.
V
Mariánských Lázních od kolonády vpravo vidíme
Kasino, jež bylo postaveno v r. 1901 jako
lázeňský dům. Dále můžeme spatřit bělostně zářící
Nové lázně, směs novorenesančního a
novobarokního slohu, v nichž se od jejich vysvěcení v roce 1896 provádějí
léčebné procedury.
Kolem krásného
kostela Nanebevzetí Panny Marie, centrální stavby v novobyzantském stylu, dojdeme nahoru na
Goethovo náměstí.
V bývalém
hostinci U Zlatého hroznu, nejstarší budova
Mariánských Lázní, postavená roku 1818,
bydlel roku 1823
Goethe. Starý pán se zamiloval do 19leté Ulriky von Levetzow, o její ruku se však ucházel marně.
Dnes využívá
Goethův dům městské muzeum, které seznamuje s
historií Mariánských Lázní.
V okolí Mariánských Lázní lze také využít možnost koupání ve tmavě hnědém
jezeře Kladská.
Blízko Mariánských Lázní leží
Lázně Kynžvart, čtyři kilometry jihozápadně od Kladské. To že byly kdysi lázněmi,
se pozná už jen podle krásných starých
lázeňských domů v horní zalesněné části obce, dnes vyžívaných jako
dětské ozdravovny. Většina návštěvníků sem přichází jen kvůli
zámku, který stojí v údolí vzdáleném
od obce dva kilometry. Stavba ve tvaru podkovy, vznikla v l. 1833 až 1839 jako sídlo rakouského státního kancléře
knížete von
Metternicha. Klenotem zámku je
knihovna, je v ní kolem 25 000 svazků.
Kdo byl ohromen počtem knih v
Kynžvartu, měl by rozhodně poctít návštěvou také
klášter Teplá.
Premonstrátské opatství leží jihovýchodně mimo stejnojmenné město v mírně kopcovité luční krajině, dvanáct kilometrů východně od
Mariánských Lázní.
Klášter založený roku 1193 je od roku 1990 opět majetkem úřadu. V budově konventu,
který postavil v mezidobí 1685 a 1721
Kryštof Dientzenhofer, je umístěna slavná
knihovna.
Je v ní kolem 100 000 svazků, ke klenotům mezi nimi patří modlitební kniha vydaná v 9. století v Řezně.
Severovýchodně od
Mariánských lázní leží
Bečov nad Teplou a je známé svým chovem pstruhů.
Krajina kolem
Bečova byla už roku 1974 prohlášena za
chráněnou krajinou oblast.