Díky téměř tisícileté
historii města Olomouce na každého aktivního návštěvníka čeká téměř 200
stavebních
památek.
Olomouc je druhým největším
památkově chráněným územím
po Praze.
Olomouc sice už dnes není hlavním městem
Moravy, ale je urbanistickým srdcem této části země.
Živé
velkoměsto Olomouc, ovlivněné univerzitou, cestovním ruchem a průmyslem.
Olomouc leží na úrodné
Hané na řece Moravě.
Uprostřed
dolního starého města leží v Olomouci Horní náměstí. Výrazným znakem náměstí je 35m vysoký
sloup
Nejsvětější Trojice z roku 1754. Tento památník od
V. Rendera, ozdobený osmnácti pozlacenými
bronzovými sochami, je největším
morovým sloupem v České republice a dostal se do seznamu
světového
kulturního dědictví UNESCO. K nejkrásnějším domům na
Horním náměstí v Olomouci patří rohová budova
U Zlatého jelena na jeho východní straně. Na západní straně stojí Divadlo Oldřicha Stibora.
Radnice uprostřed náměstí s věží vysokou 70m vznikala od 14. století v několika stavebních fázích.
Jejím hlavním magnetem je
velký orloj na její severní straně. Pochází z roku 1422. Postavy kolem
ciferníků vytvořil roku 1955
K. Svolinský. Uvnitř radnice vede krásné schodiště ke gotickému
rytířskému sálu, jehož prohlídka rozhodně stojí za to.
V Olomouci stojí na Mořicově náměstí gotický kostel sv. Mořice (15./16. století), mohutný halový kostel,
jehož věže nejsou dokončeny.
Z
Horního náměstí směrem na jih dojdeme ke druhému největšímu náměstí v dolním starém městě.
V uličkách mezi dolním a horním vnitřním městem s mnoha někdy až miniaturními obchůdky kypí
Olomouc životem.
Trojúhelníkové
náměstí Republiky s kašnou Tritonů je nejdůležitějším místem v univerzitní čtvrti.
Tady a v
Denisově ulici, která vede z náměstí nahoru, jsou kavárny a studentské hospůdky.
Na dolním konci náměstí upoutá zrak barokní
chrám P. Marie Sněžné, stojící na vyvýšeném místě,
který dali postavit jezuité v letech 1712 až 1719. V budově šikmo naproti je
Muzeum umění s výstavou o
umění v
Olomouci v období mezi lety 1889 a 1989.
Impozantní
chrám sv. Václava kraluje
Václavskému náměstí. Byl postaven v letech
1107 až 1131 za biskupa
Jindřicha Zdíka jako románská bazilika. Při stavebních pracích narazili restaurátoři
v sakristii na nádherná románská okna s půlkruhovými oblouky z doby kolem roku 1200, která pravděpodobně patřila
ke starému biskupskému paláci nebo k někdejšímu paláci přemyslovskému. S levou stranou západní fasády sousedí
kaple sv. Anny, v níž se volili
olomoučtí biskupové.
Asi 30km severozápadně od
Olomouce se vzpíná k nebi mohutný
hrad Bouzov. Hrad
postavený ve 14. století je považován za pravděpodobné místo narození posledního českého
krále Jiřího z
Poděbrad (r. 1420). Za třicetileté války byl silně poškozen, potom získal trosky zdiva spolu s velkým územím
na severní Moravě řád německých rytířů, který jej vlastnil až do roku 1939. Velmistr řádu arcibiskup
Evžen Habsburský
se postaral o přestavbu na
novogotický řadový zámek (1895-1910).
Přátelé
jeskyní by si měli udělat výlet k
Javoříčským jeskyním u vesnice Javoříčko, vzdáleným
asi pět kilometrů jižně od hradu -
krápníková výzdoba v krasových jeskyních je pozoruhodná.
U Mladče, asi deset kilometů
východně od Bouzova, byly roku 1826 objeveny
Mladečské jeskyně, které překvapily významnými nálezy. Zbytky lebek a kostí, zde nalezených,
jsou staré asi 31 000 let a jsou považovány za nejstarší kompletní zbytky druhu homo sapiens v Evropě.