Opava leží na řece Opavě v úrodném údolí, ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku, východně od města se rozkládá Poopavská nížina.
Kdo se zajímá o dějiny Slezska, nenechá si návštěvu Opavy ujít. Ačkoliv město Opava, ležící těsně u polské hranice, bylo ke konci druhé světové války silně poničené, zachovala se ještě řada cenných stavebních památek, jako je třeba Slezské zemské muzeum. V roce 1215 obdržela původní kupecká osada městská práva. Opavsko se postupně stalo vévodstvím, samostatnou zemí Koruny České. Až do vytvoření země Moravsko-slezské v r. 1928 byla Opava sídlem zemských úřadů. Po připojení československého pohraničí k Německé říši roku 1938 se město Opava stalo centrem vládního obvodu východních sudet. Staré opavské město je poznamenáno leteckými nálety za druhé světové války - kolem 70% domů padlo za oběť bombám. Unikla jim mj. krásná městská věž Hláska, která stojí na Horním náměstí v Opavě. Je součástí mnohokrát přestavované Staré radnice.
Jen o několik metrů dál se ocitáme před největším kostelem z pálených cihel v zemi, gotickým farním kostelem Panny Marie, jehož věž je zakončena barokní laternou.
Dolní náměstí leží mezi Horním náměstím a řekou Opavou. V tamní jezuitské koleji se scházel od zrušení řádu až do roku 1918 slezský zemský sněm. V Opavě na Masarykově třídě, která vede od jezuitské koleje k jihu, stojí nejkrásnější staré měšťanské domy a barokní paláce. Šikmo naproti bohatě štukovanému Sobkovu paláci, na jižním konci Masarykovy třídy, se nachází někdejší klášter Minoritů, v jehož kostele svatého Ducha ( 13. století) byli pochováni opavští vévodové. Přes opavský park, který se dnes rozkládá na místě starého městského opevnění, dojdeme k Slezskému zemskému muzeu v Komenského ulici, nejstarší instituci tohoto druhu u nás ( zal. roku 1814 ). V nádherné novorenesanční budově s kopulí roku 1893 jsou sbírky z oblasti uměleckých řemesel a přírodovědné sbírky. Zemské muzeum shromáždilo hodně přes milion exponátů a disponuje tak třetí největší sbírkou v České republice. Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884). Mezi opavské rodáky patří též vídeňský architekt, spoluzakladatel vídeňské secese, J. M. Olbrich (1867 až 1908), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else. Město Hradec nad Moravicí, deset kilometrů jižně od Opavy je navštěvováno především kvůli Bílému zámku. Kdysi středověký hrad byl přestavěn v renesančním slohu a koncem 18. století obnoven v empírovém stylu. Hradní pán kníže Lichnovský byl mecenášem hudby : Beethoven zde složil svou čtvrtou symfonii a houslový koncert. Novogotický Červený zámek byl postaven v 19. století a je v něm sbírka obrazů a památky na slavné hosty.

• Stránky města Opava
• Doprava - MHD v Náchodě
• Ubytování, turistika a tipy na výlet