Slovenská republika je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Do roku 1992 byla součástí Československa. Slovensko hraničí s Českem (252km) a Rakouskem (91km) na západě, s Maďarskem (677km) na jihu, s Ukrajinou (97km) na východě a s Polskem (444km) na severu. Slovensko jako země spojuje několik geografických typů. Na jihu nížinná krajina přechází v pahorkatinu a vrchovinu a na severním okraji pak až ve velehory s četnými dolinami. Většina území Slovenska je však mírně zvlněná až kopcovitá (například východ země). Řeky na Slovensku většinou pramení a jsou málo vodné. Všechny řeky jsou nejvodnější na jaře, při tání sněhu. Jedinou výjimkou je Dunaj, který je nejvodnější v létě, když taje led v Alpách. Slovensko se dělí na dvě úmoří - Baltského (4 % území) a Černého moře (96 % území). K úmoří Baltského moře patří povodí řek Poprad a Dunajec. Naopak k úmoří Černého moře patří povodí řek Morava, Dunaj a Tisa. Plesa na Slovensku vznikla ústupem horského ledovce, např. Štrbské pleso je morénového původu s plochou 18ha, Velké Hincovo pleso je největší slovenské jezero, má karový původ a plochu 20,1ha. Nejvíc přehrad je na řece Váh. Jsou to např. Liptovská Mara, Sĺňava, Kráľová, Nosice a další. Zvláště diskutovanou nádrží je Gabčíkovo na Dunaji na hranici s Maďarskem. Všechny přehrady slouží k hydroenergetickým, protizáplavovým účelům, k zavlažování, rekreaci nebo zásobování pitnou vodou. Na Slovensku je také mnoho minerálních pramenů, nejteplejší z nich je termální voda o teplotě 80 stupňů Celsia v obci Podhájska. Podle regionálního rozložení tepelných průměrů je nejteplejším slovenským územím Podunajská nížina, kde průměrná roční teplota dosahuje 10,4 °C (ve Štúrově). O stupeň nižší (9,4 °C) průměrnou roční teplotu pak vykazuje Východoslovenská nížina, a to díky delším zimám. Nejchladnějším místem je Lomnický štít s průměrnou roční teplotou –3,7 °C. Všeobecně polohy nad 2 000m n. m. vykazují zápornou průměrnou roční teplotu. Nejteplejším měsícem je červenec, v horách se maximum někdy posouvá na srpen. Nejstudenějším měsícem je leden a v horách únor. Prudké stoupnutí jarních teplot nastává na Slovensku od března do dubna (v Česku mezi dubnem a květnem). Teplotně nejstálejší je léto, letních dnů (tj. dnů s nejvyšší teplotou nad 25 °C) je ve slovenských nížinách kolem 70, ale v oblastech s nadmořskou výškou nad 1 500m n. m. žádné "letní dny" nebývají. Tropických dní (s nejvyšší teplotou nad 30 °C) je například v Bratislavě 17 do roka. Velký podzimní pokles teplot nastává na Slovensku od září do října (v Čechách je to mezi říjnem a listopadem). Mrazové dni (s nejnižší denní teplotou pod – 0,1 °C) začínají v nížinných oblastech v polovině až koncem října a končí v polovině až koncem dubna. Na tatranských vrcholech mohou být tyto dny kdykoli v roce. Mrazových dnů je v Bratislavě 87 a na Lomnickém štítu 286. Počet ledových dnů (s celodenním mrazem) se pohybuje v nižších polohách kolem 30 a na Lomnickém štítu je jich 190 a jsou i v letních měsících. Arktických dnů (s teplotou nevystupující nad – 10 °C) je v Bratislavě 1,4 a na Lomnickém štítu více než 30. Jádrem slovenské ochrany přírody jsou hory západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a chráněné krajinné oblasti takřka souvisle navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to Záhorie, Dunajské luhy a Latorica. Nejstaršími chráněnými územími na Slovensku jsou Šalková a Ponická dúbrava (zřízeno 1895). Z mezinárodních kategorií chráněných území se na Slovensku nachází biosférické rezervace - NP Slovenský kras, CHKO Poľana, Tatranský NP a CHKO Východné Karpaty - a ramsarská stanoviště (mokřady mezinárodního významu) - Šúr (u Jur v Bratislavě), Parížske močiare (Žitný ostrov) a Senné rybníky. Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou Jeskyně Aggteleckého a Slovenského krasu. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - Domica, Gombasecká, Jasovská, Dobšinská ledová, Stratenská, Ochtinská aragonitová, Kunia priepasť, Snežná diera. UNESCO sem řadí nejen jeskyně v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. Slovenském ráji). Území Slovenska je jednou z hlavních geologických jednotek Evropy - alpidy, které vznikly mezi střední křídou a miocénou koliozou afrického a středoevropského kontinentu. Alpidy jsou zastoupené na slovenském území Karpatskou soustavou. Z hlediska horninového složení je hlavním znakem převaha sedimentů a z hlediska tetktoniky příkrá stavba. Karpaty jsou relativně mladou geologickou jednotkou, jejíž vývoj probíhal v posledních 100 milionech let alpinským vrásněním a jsou součástí mladých pásmových pohoří v Evropě tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od severozápadní Afriky (pohoří Atlas) až do malé Asie. Na území Slovenska jsou zastoupeny převážně Západní Karpaty a část Východních Karpat, které pokračují na území Ukrajiny a Rumunska. Vývoj Karpatské soustavy byl až do karbonu podobný vývoji Českého masivu. Starohorní a prvohorní sedimenty vzniklé v geosynklinálních mořích byly několikrát zvrásněny a regionálně přeměněné na pararuly a svory. Vrásové procesy byly provázané magmatickou činností. Začátkem druhohor sem začalo pronikat od jihu moře, na které se v druhohorách usazovali mocné souvrství karbonátových hornin - vápenců, dolomitů, atd. Na severním okraji Středních Karpat došlo k výraznému prohlubení moře a vytvořila se tak druhá geosynklinála. Při vrásnění flyšové geosynklinály byly znovu zvrásněné i starší sedimenty na severním okraji Středních Karpat. Vzniklo tak území s velmi složitou tektonickou stavbou tzv. bradlové pásmo. Slovensko má rozvinuté zemědělství. Pěstuje se zde hlavně obilí, ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V Tatrách a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět paprika v jižních oblastech, nebo brambory na severu. Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma Samsung. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst.[3] Vzhledem k tomu, že se Slovensko nachází v mírném podnebném pásmu, je možné vykonávat sporty s letním stejně jako se zimním zaměřením. Mezi populární sporty na Slovensku patří: fotbal, lední hokej, tenis, házená, basketbal, vodní slalom, lyžování, cyklistika a další. Slovenská fotbalová reprezentace nikdy podle hodnocení nepatřila ke světové, či evropské špičce, fotbal se však těší poměrně velké oblibě. Slovenský fotbalový svaz řídí slovenský fotbal a pod jeho záštitou se organizují oficiální fotbalové soutěže na Slovensku např. Corgoň liga, 1. slovenská fotbalová liga a další. Slovenská hokejová reprezentace má za sebou více úspěchů (např. stříbrná medaile na mistrovstvích světa v roce 2000, zlato v roce 2002 či bronz v roce 2003, 4.místo na OH 2010]). Slovenský svaz ledního hokeje je hlavní řídící orgán slovenského ledního hokeje. Slovensko má více oficiálních mužských hokejových soutěží, např. Slovnaft Extraligu, 1. hokejovou ligu, zastoupený je i ženský hokej v 1. lize žen a juniorský a dorostenecký hokej v příslušných ligách.