Pro Šumavu jsou charakteristické smrkové a listnaté lesy, slatiny a přírodní louky. Na Šumavě je nejvyšší bod Plechý, vysoký 1378m, se tyčí až úplně na jihu. Název Šumava je odvozen od slova šumět. Mezi 12. a 14. stoletím kolonizovalo Šumavu Bavorsko. Přistěhovalci se živili zpracováním dřeva a výrobou skla. Krásně položené místo Železná Ruda byla založena ve 14. století jako zastávka na obchodní cestě přes Šumavu. Od 16 . a 18. století se v okolí těžila železná ruda, později přibyla výroba skla, dokumentovaná v Muzeu Šumavy. Tři kilometry severně od Železné Rudy leží Špičácké sedlo na rozvodí mezi Dunajem a Labem. Obzvláště krásná je odtud pěší túra chráněnou přírodní lesní krajinou ke dvěma ledovcovým jezerům Čertovo jezero a Černé jezero. Ze Špičáckého sedla se dostaneme na Pancíř, kde stojí horská chata. Z rozhledny na vrcholu jsou za příznivého počasí vidět Alpy.
Sušice leží v údolí Otavy, asi 30km severně od Železné Rudy. Zde založil roku 1839 Adalbert Scheinost první továrnu na zápalky - Solo Sušice. Muzeum Šumavy, kromě informací o výrobě skla zde samozřejmě najdeme také oddělení věnované zápalkám. Deset kilometrů severovýchodně od Sušice je obec Rabí s ruinou stejnojmenného hradu. Pevnost postavená ve 14. století. Při jejím obléhání přišel husitský vůdce Jan Žižka o druhé oko.
Jedeme-li ze Sušice podél toku Otavy, dostaneme se do Rejštejna, starého hornického místa, ve kterém se dříve rýžovalo zlato. Turisté ho oceňují jako výchozí bod k túrám do divoce romantického údolí Vydry, jež je přírodní rezervací. Kašperské hory leží asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Sušice u silnice na Vimperk. Hornické městečko se rozkládá ve stínu zdaleka viditelného hradu, dnes už pouhé ruiny, který založil ve 14. století císař Karel IV. Ve hřbitovním kostele ( klem roku 1300) se zachovaly pozoruhodné gotické nástěnné malby. Ve Vimperku, vzdáleném zhruba 23km od Kašperských Hor, byla v roce 1484 založena jedna z prvních knihtiskáren v Čechách. Nad městem, které se tiskne k zalesněným svahům údolí, stojí zámek, původně hrad, který měl střežit Zlatou stezku.
Městské muzeum sídlící v zámku informuje o historii Šumavy a o nejstarších místních řemeslech a o malování na sklo a o knihtisku.
Pouhých sedm kilometrů jižně od Vimperku se kolem 1 362m vysokého Boubína rozkládá Boubínský prales se stromy starými 300 až 400 let. Už do roku 1858 byl přísně chráněn, jakýkoliv zásah do přírody byl zakázán. Se svým krásným náměstím a mnoha domy s fasádami zdobenými sgrafity patří Prachatice k nejkrásnějším městům na okraji Šumavy. Prachatice jsou s oblibou vyhledávány jako výchozí bod k túrám po jižní Šumavě. Město bylo založeno 1325. Prachatice byly konečným bodem Zlaté stezky obchodní cesty vycházející z Pasova, po níž se až do konce 17. století vozila z Bavorska do Čech sůl a v opačném směru zase slad. V Prachaticích stojí nejhezčí budovy na náměstí. Na západní straně je vidět stará radnice z roku 1571, kterou obývala až do doby 1700 rodina Rožmberků. Sgrafita na fasádě znázorňují scény z bible a také „Tanec mrtvých“ malíře Hanse Holbeina. Návštěvníci se v Městském muzeu dozvědí všechno o době rozkvětu města a o tzv. Zlaté stezce. Na jihu náměstí je kulturní centrum Otty Herberta Hajeka, s přibližně 100 exponáty, které jsou průřezem prací umělce narozeného roku 1925 v Čechách. Jen několik kroků vzdálené Muzeum krajky oživuje vzpomínky na umění paličkované krajky v okolí Prachatic. Nejkratší cesta z Prachatic k přehradě Lipno vede přes městečko Volary, vzdálené osmnáct kilometrů jihozápadním směrem. Památník na hřbitově připomíná oběti pochodu smrti z německého tábora v Helmbrechts, pobočky koncentračního tábora Flossenbürg, do Volar krátce před koncem druhé světové války. Zahynulo při něm 96 žen, které jsou pochovány na zdejším hřbitově. V jednom ze starých tzv. lesních roubených domů alpského typu je zřízeno muzeum, které informuje nejen o způsobu stavby těchto domů a rolnickém životě ve Volarech, ale věnuje se také tématu neblahých událostí z konce Druhé světové války.
Patnáct kilometrů jižně od Volar se mezi Plöckensteinem (1362m) a Českým Plechým - nejvyšší horou Šumavy, vysokou 1378m nachází Trojmezí, kde se od roku 1765 stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska. Severovýchodně pod českým Plechým leží Plešné jezero, známé z povídek romantického spisovatele Adalberta Stiftera, k jehož poctě je zde postaven pomník. Uprostřed mírně pahorkaté krajiny na samém jihu Šumavy se rozkládá největší vodní plocha v České republice. Vzniklo na konci 50. let.
Horní Planá je střediskem cestovního ruchu u jezera Lipno. V rodném domě Alberta Stiftera na východním okraji Horní Plané uchovávají na „básníka Šumavy“ živou vzpomínku.
Také Frymburk na severním břehu jezera je místem cestovního ruchu. Z Frymburku jezdí trajekt na druhý břeh. Městečko založené ve 13. století leží na rovinatém poloostrově, který vybíhá do Lipenského jezera. U Lipna nad Vltavou s vysokou přehradní hrází opouští silnice pobřeží jezera a asi po deseti kilometrech po ní dojedeme do romantického městečka na Vltavě, Vyššího Brodu. Do tohoto místa, vzdáleného jen sedm kilometrů od česko-rakouské hranice, se jezdí hlavně kvůli bývalému klášteru.

• Stránky regionu Šumava - ubytování, turistika, tipy na výlet a kultura
• Lyžování, sjezdovky a vleky na Šumavě
• Ubytování na Šumavě
• Městské informační centrum Sušice