Metropole severních Čech Ústí nad Labem leží v
údolí řeky Labe uprostřed
Českého středohoří. Blízko města
ústí do Labe řeka Bílina - této skutečnosti vděčí město za své jméno.
Ústí nad Labem je příhodným výchozím bodem k poznávání
labského údolí. V roce 1426 se
před branami města
Na Běháni odehrála jedna z největších bitev husitských válek,
v níž byla saská vojska zahnána na útěk a
Ústí nad Labem bylo vypáleno. Od poloviny 19. století se
město rozvinulo v největší oblast
chemického průmyslu Rakouska-Uherska s druhým největším
přístavem na Labi.
Nejvýznamnější stavební dílo v
Ústí nad Labem je arciděkanský
kostel Nanebevzetí P. Marie
na
Hlavním náměstí, který byl postaven v letech 1426 až 1530 nad předchozí stavbou ze 13. století.
Pozoruhodná je krásná pozdněgotická síťová klenba, kazatelna vytesaná z jednoho pískovcového bloku (r.1574) a
bohatě vyřezávaný hlavní oltář (r.1498), pocházející z kostela v Pirně. Od roku 1945 je 65m vysoká kostelní věž o 198cm nakloněna.
Městské divadlo v Masarykově ulici v Ústí nad Labem bylo otevřeno roku 1909.
Městské muzeum
naproti dokumentuje
historii města Ústí nad Labem a je v něm mj. bohatá sbírka řezbářských prací z pozdního
středověku. Mezi krajinářskými obrazy najdeme také díla
Ernsta Gustava Doerella ( 1832-1877).
Ruina hradu Střekov trůní na skále nad stejnojmennou částí města. Pevnost postavená začátkem 14. století k
ochraně celnice a lodí na
Labi je od roku 1564 majetkem rodiny
Lobkoviců. Nejslavnějším
obrazem hradní ruiny je
Přívoz na Labi pod Střelivem u Ústí (r.1837) od
Ludwiga Adriana Richtera.
Masarykova přehrada, která vznikla v letech 1923-1935 pod
Střekovem, byla největší
vodohospodářskou stavbou v první Československé republice. Přehradní hráz zvedla hladinu
Labe o osm metrů
a vytvořila
přehradní jezero dlouhé dvacet kilometrů.
Na jižním úpatí
Bukové hory leží v údolí
Lučního potoka vesnice
Zubrnice
s nejmladším
muzeem v přírodě v České republice. Mezi
Velkým Březnem a Zubrnicemi
jezdila až do roku 1978 lokální dráha, která překonávala až 40% stoupání. Na
zubrnickém nádraží
stojí
historické vlaky a najdeme tam
Malé železniční muzeum.
Chlumec, právě tady, deset kilometrů severozápadně od
Ústí nad Labem,
na úpatí
Krušných hor, porazila 29. a 30. srpna 1813 spojená rakouská, pruská a ruská vojska Francouze.
Tuto řež připomíná několik památníků. Nejpůsobivější z nich stojí na kopci
Horka u Chlumu a vytvořil ho
Julius Schmeidel ke 100. výročí bitvy.
Pruský památník blízko křižovatky u
Varvažova je od
Karla Friedricha Schinkela z roku 1818: pyramida s fiálou a křížem a s
reliéfem krále Friedricha Viléma III.